Svět se učí česky!

Obrázek uživatele Josef Lesák

Dlouhou dobu platilo, že česky mluví něco přes deset milionů lidí, tedy zhruba tolik, kolik je obyvatel Česka. Ale ve skutečnosti se počet lidí znalých češtiny pohybuje okolo 12,5 milionu a stále roste. Tedy více než 20 % českých mluvčích jsou cizinci!

Tato zpráva v novinách nás ani moc nepřekvapila, víme, jak se v posledním desetiletí doba změnila, že už to není tak, že se češtinu učí pár snílků zapálených pro slovanské jazyky a fanatických milovníků Prahy. Češtinu se dnes běžně učí vedle krajanů v zahraničí (hlavně v USA, kde žije 1,3 milionu českých mluvčí, dále v Kanadě, Německu zemích Jižní Ameriky) zájemci o studium a práci v ČR z jihoevropských zemí (Španělsko, Itálie), které se topí v problémech a jejich mladí snáze najdou práci v progresivním regionu střední Evropy, ale samozřejmě i z rusky mluvících zemí, pro jejichž obyvatele je čeština díky příbuznosti s ruštinou nepoměrně snazší.

Češtinu se tak dnes neučí filologové, kteří chtějí zkoumat všelijaké zvláštnosti českého jazyka, ale manažeři, dělníci, kteří větší, že jim čeština přinese úspěch v jejich kariéře. Specifické postavení má čeština v asijských zemích, např. v Koreji začal zájem o češtinu nedávno pod vlivem úspěšného televizního seriálu Milenci z Prahy. Jeho diváci (a hlavně divačky) chtějí prožít příběh milenců v Praze a mnozí z nich přímo v češtině.

Česká vláda vynakládá na výuku češtiny v zahraničí finanční prostředky, prostřednictvím ministerstva školství financuje lektoráty českého jazyka po celém světě – celkem v 30 zemích na 46 univerzitách v Evropě, Jižní Americe a na Dálném východě. Osvětu v oblasti češtiny se snaží šířit i program UniPrep (posíláme české knížky našim partnerům, poskytujeme metodickou podporu jejic učitelům češtiny aj.).

Blogujeme s češtinou

Když jsem docela nedávno se studenty vedl diskusi o nejlepším možném vzdělání a o nejlepší možné kariéře, instinktivně jsem se klonil k širšímu pojetí vzdělání. Tedy takovému vzdělání, které studenta dobře připraví na pestrý svět  různých profesí. Až na některé úzce specializované profese (například lékařství, architektura, advokacie) je naivní se domnívat, že pro život stačí získat jedno vzdělání v jednom konkrétním oboru. Pokud chce student dosáhnout kariérního úspěchu, měl by se připravit na to, že jeho vzdělání bude muset být natolik pestré jako pestrá budou jeho zaměstnání. Zkrátka a dobře s jedním vzděláním a s jednou profesí si zřejmě nevystačí.

Vzdělání v zahraničí je tak neodmyslitelně spojeno s výdobytky naší moderní společnosti, podobně jako internet, platební karty, chytré telefony ad., až by se mohlo zdát, že je se jedná o stejně převratný vynález, zapadající do globalizovaného charakteru naší doby. Vždyť kdo by si před třiceti lety představil, že Čech bude jezdit za vzděláním do USA, Angličan vystuduje univerzitu v Německu, francouzský doktor se naučí operovat ve Švédsku a ruská mládež bude jezdit za univerzitním diplomem do Česka.

Stránky