Věčná otázka – na jakou vysokou školu mám jít?

Obrázek uživatele Josef Lesák

Každý rok poslouchám od našich studentů stále se opakující otázky – na jakou vysokou kolu se hlásit, kam se snadno dostanu, s jakým vzděláním najdu nejsnáze práci. Jednoznačné odpovědi samozřejmě nenajdeme, kolik studentů, tolik odpovědí. Studenti v Česku si v současné době můžou vybrat z téměř deseti tisíc studijních oborů na vysokých školách, naši studenti se primárně zaměřují na pražské univerzity, těch je samozřejmě většina (ale část studentů absolvuje i univerzity mimopražské, zvlášť v některých oborech – umělecké obory, které mimo Prahu nejsou tak svázány až přehnanou tradicí a jsou mnohdy velmi progresivní, specifické technické obory (metalurgie ad.) v Ostravě aj. – jsou minimálně srovnatelné s univerzitami v Praze), tak i zde mají výběr velmi široký.

Trendem posledních let je, že (skoro) všichni chtějí jít na školy humanitního zaměření, v Praze především na Karlovu univerzitu. No proč taky ne? Jistě, je to nejprestižnější, nejkvalitnější univerzita v Česku. Ale dostat se tam není zrovna lehké, prakticky na všechny obory musí studenti dělat přijímací zkoušky (na druhou stranu mají úplně stejné podmínky jako Češi – nemusí dělat navíc zkoušku z češtiny) a šance se tam dostat je právě kvůli tomu neskutečnému návalu ne právě vysoká. Ale zase pokud se na obory jako humanitní studia, medicína, cizí jazyky, sociologie dostanete, tak už máte vysokou šanci, že školu ve zdraví doděláte a na konci dostanete vytoužený diplom.

Po ekonomickém směru, zejména po oborech vyučovaných na Vysoké škole ekonomické (VŠE) je samozřejmě také velká poptávka, i když už ne taková jako v minulých letech (hodně z těch, kteří snili o rychlém zbohatnutí, pochopilo, že pouhý diplom z VŠE jim k bohatství nestačí). Pokud velmi dobře ovládáte matematiku a angličtinu (a samozřejmě češtinu, z níž jako cizinci také musíte skládat zkoušku), jsou vaše šance na úspěch u zkoušek velmi vysoké. A s dalším studiem si hlavu taky lámat nemusíte, starý český vtip praví, že pokud vás nepřejede tramvaj, musíte VŠE dokončit. Zato na technické obory se chce málokomu. Nevím, jak v Rusku, ale v Česku je fyzika, a vlastně i matematika, extrémně nepopulární školní předmět, tak komu by se to pak chtělo studovat na vysoké škole?

O vysoké školy technického zaměření, včetně největší z nich – Českého vysokého učení technického (ČVUT), tak není zájem zrovna masový. Některé obory se snaží zatraktivnit tím, že přijímací zkoušky zcela zrušili (Vysoká škola chemicko-technologická je zrušila úplně), stačí pouhé maturitní vysvědčení. Jinde sice musíte projít zkouškami z matematiky, ale šance na přijetí je na všech technických fakultách vysoko nad 90 %. Ale tak jednoduché to samozřejmě není, první ročník vždy bývá pořádné síto, přes polovinu přijatých nemilosrdně vyhodí, zůstanou jen ti, kteří fyzice a matematice opravdu rozumí a ještě pilně studují. Diplom z techniky v žádném případě není zadarmo.

Naši studenti také usilují i o obory z „říše snů“ – sochařství, scenáristika, choreografie… Jistě, toto všechno se dá v Praze studovat, na velmi prestižních univerzitách. Ale jestli vás tam vezmou, to záleží na talentu, taky na píli, ale hlavně na štěstí – pokud se jejich profesorům vás talent a píle nebude zdát, tak s tím nic neuděláte. Dostat se na takové obory hned na poprvé je téměř vyloučeno, takže pokud máte trpělivost a možnosti to zkoušet, i o těchto oborech můžete uvažovat.

A s jakým diplomem najdete nejlépe práci? Odpověď zní – s jakýmkoli! Dnes totiž v západní Evropě nejde ani tak o specializaci uvedenou v diplomu, ale spíše o skutečné kompetence, které absolvent školy ovládá. Klidně můžete jít s diplomem z humanitní fakulty jít dělat manažera do strojírenského závodu, pokud dobře ovládáte IT, domluvíte se více cizími jazyky, jste flexibilní a rádi se učíte novým věcem. Pro budoucí uplatnění jsou stejně dobře užitečné všechny typy vzdělání – s humanitním vzděláním nejlépe ovládnete kompetence učit se novým věcem a schopnosti kritického myšlení, ekonomické vzdělání je do jisté míry univerzální, protože představuje kompromis mezi humanitním a technickým vzděláním, a technické vzdělání je dobré v tom ohledu, že je nejvíce propojeno s praxí, už během svého studia můžete začít pracovat v nějaké firmě, spolupracovat s ní na své bakalářské či diplomové práci a pokud se osvědčíte, tak hned po škole tam můžete jít pracovat.

Opravdu, důležité nejsou diplomy, ale to, jak vysokoškolské studium rozvinulo všechno znalosti a dovednosti. Takže když si vybíráte vysokou školu, vždy byste měli:

  1. podat přihlášku na obor, na který nejvíce chcete, byť je skoro vyloučené se tam dostat (ale ať si nevyčítáte, že jste to nezkusili)
  2. podat přihlášku na obor, kam sice úplně nechcete, ale kde je vysoká šance (i perfektní student může mít „den blbec!, a zrovna v den zkoušek)
  3. podat několik přihlášek – sázka jen na jeden obor je obrovský risk
  4. když se dostanete jen na školu, kam jste právě nechtěli, nezoufat a zkusit to za rok znovu
  5. vědět, že přijímacími zkouškami to nekončí – na některých školách sice pro dosažení diplomu nemusíte ležet 24 hodin denně v knihách, ale ve vlastním zájmu (abyste našli po škole snadno práci) je dobré se co nejvíce rozvíjet
  6. vědět, že není ani tak podstatné, kde a co studujete, ale jak ke svému studiu přistupujete, odpovědný a zvídavý student na tom bude vždy a všude lépe než ten pasivní.

Ať už si vyberete ten obor nebo onen, vždy mějte na paměti, že vzdělání je nezcizitelná hodnota, to vám nikdo nikdy nevezme a tento kapitál můžete zúročit během svého života opakovaně.

 

Blogujeme s češtinou

Když jsem docela nedávno se studenty vedl diskusi o nejlepším možném vzdělání a o nejlepší možné kariéře, instinktivně jsem se klonil k širšímu pojetí vzdělání. Tedy takovému vzdělání, které studenta dobře připraví na pestrý svět  různých profesí. Až na některé úzce specializované profese (například lékařství, architektura, advokacie) je naivní se domnívat, že pro život stačí získat jedno vzdělání v jednom konkrétním oboru. Pokud chce student dosáhnout kariérního úspěchu, měl by se připravit na to, že jeho vzdělání bude muset být natolik pestré jako pestrá budou jeho zaměstnání. Zkrátka a dobře s jedním vzděláním a s jednou profesí si zřejmě nevystačí.

Vzdělání v zahraničí je tak neodmyslitelně spojeno s výdobytky naší moderní společnosti, podobně jako internet, platební karty, chytré telefony ad., až by se mohlo zdát, že je se jedná o stejně převratný vynález, zapadající do globalizovaného charakteru naší doby. Vždyť kdo by si před třiceti lety představil, že Čech bude jezdit za vzděláním do USA, Angličan vystuduje univerzitu v Německu, francouzský doktor se naučí operovat ve Švédsku a ruská mládež bude jezdit za univerzitním diplomem do Česka.

Stránky